Jedna z nejoblíbenějších, nejpoužívanějších a také nejzdravějších druhů kořenové zeleniny: Zářivě oranžová (nebo někdy i žlutá) a příjemně nasládlá mrkev, která je všestranným typem zeleniny do našeho jídelníčku.
Je lahodná, nabízí mnoho možností využití, poslouží místo svačiny a chrání tělo před celou řadou nepříznivých vlivů přicházejících zvenčí. „Královnou pokrmů“ mrkev nazývali již starověcí Římané, populární je odjakživa i v Německu a ve Francii. Přežije i v drsnějších podmínkách, protože je velmi přizpůsobivá a k tomu, aby prospívala, jí stačí málo. Mrkev můžete pěstovat po celý rok – živiny, které obsahuje, chrání celulóza, jež je také její součástí.
Díky mimořádné odolnosti ji lze pěstovat po celý rok
Mrkev patří k rodině kořenové zeleniny, podobně jako petržel, celer nebo pastinák. Konzumuje se tedy její kořen, jehož rané odrůdy jsou známy pod pojmem „karotka“ a bývají většinou kratší a tupě ukončené. Oproti polopozdním a pozdním odrůdám obsahují více cukru a jsou chutnější a sladší. Polopozdní a pozdní sklizně mívají dlouhé vřetenovité kořeny a jsou typické více „dřevitou“ a méně sladkou chutí než karotky.
Díky mimořádně adaptabilitě najdete mrkev v obchodech po celý rok – vybírejte takové kusy, které jsou nahrubo očištěné a nejsou poseté zelenými skvrnami. Mrkev si libuje v kvalitní hlinitopísčité půdě s dostatkem humusu, kterou je třeba na podzim hlouběji prorýt. Ideální čas k vysévání nastává v březnu až dubnu, řádky by od sebe měly být vzdálené přibližně 30–40 cm.
Zásobárna cenných živin
Látky, které významným způsobem podporují správné fungování organismu, jsou v mrkvi zastoupeny v hojném množství. Je bohatá v první řadě na oranžové barvivo betakaroten, provitamín A, dále na vitaminy E a K, dodá vlákninu, cukry, draslík, vápník, hořčík, železo, měď i jód. Cennou složkou je selen, důležitý stopový prvek, podporující imunitní systém a pomáhající tělu v boji se škodlivými volnými radikály. Díky svému složení mrkev také v buňkách podporuje látkovou výměnu, podporuje růst vlasů i nehtů, zlepšuje zrak a posiluje srdce i krevní oběh.
Mrkev na 100 způsobů
V kuchyni nachází mrkev četná využití – základem je vždy ji oškrábat a zbavit ji slupky, které může být zasažena chemickými či jinými škodlivými látkami. Oškrábanou mrkev můžete jíst jen tak syrovou, strouhat ji do salátů, tvořit z ní pomazánky nebo ji použít jako součást zeleninových talířů, obloh či na ozdobu chlebíčků. Pokrájená mrkev jako "lopatička" na hummus je skvělou dietní mlsanou. Můžete ji dusit a podávat jako doplněk přílohy s bramborami, krájet a péci v troubě jako hranolky, nebo vařit a použít jako základ či doplněk krémové polévky nebo omáčky. Obzvláště výborná je polévka mrkvová se zázvorem, která vás prohřeje během zimních měsíců. Z mrkve můžete připravit odšťavením mrkvový fresh a nebo ji použít do sladkých moučníků – dezerty krásné zvláční. Mrkvový koláč alias carrot cake se díky mrkvi stává doslova králem mezi dezerty. Pro inspiraci můžete nahlédnout do kategorie Recepty.
Pokud vám mrkev zavadne a změkne, nezoufejte. Ponořte ji na 4 hodiny do studené vody a opět nabyde křupavosti a pevnosti. Mrkev během vodní lázně opět doplní ztracenou vodu.
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Leden jako měsíc rostlinné stravy – odlehčená strava přináší bonusy, ale i rizika
Veganství je poměrně třaskavé téma, na kterém se pravidelně objevují nemalé třenice mezi jeho zastánci a těmi, kdo si rádi dají dobrý steak. Existuje nespočet vtipů o veganech, diskutuje se v rámci environmentálních...
Čtěte dál