Kateřina Hájková
15. 03. 2020 | 07:30

Kdykoliv hněv se šíří tvou hrudí, jazyk svůj zkroť by nadarmo nelál. To praví jedno dávné přísloví, jedná dávná moudrost, která však platí i dnes. Jenže někdy je těžké zastavit jazyk, uvědomit si přicházející hněv a zabránit vyřčení něčeho, co nás potom mrzí. Těžké ale není nemožné. Hněv se můžeme naučit zvládat. Poradíme jak.

Čekání ve frontách, kritické poznámky kolegů a nadřízených, nekonečný provoz… Někdy zkrátka máme všeho nad hlavu a negativní pocity se nakupí do jednoho velkého výbuchu, který ale uleví jen krátkodobě. Rozzlobit se nad denními těžkostmi je běžné, našemu psychickému i fyzickému zdraví ale setrvalý stres a probublávající hněv neprospívají: produkují nepříjemné stažení a mohou nás činit náchylnějšími vůči různým vnějším vlivům. Jenže jak se naučit vztek zvládat?

Naučte se dýchat
Naučte se dýchat? Může to znít směšně: dýchat přeci umí každý. Kdybychom nedýchali, nežili bychom. Jenže… Není dýchání jako dýchání. Ve stresu a v rozčilení dýcháme mělce, do klíčních kostí a mozek se nedostatečně okysličuje, nemluvě o celém těle. Proto potom býváme dušní, lapeme po dechu, máme pocit, že se nemůžeme „dodechnout“, a tyto skutečnosti nás ještě mnohem více rozrušují. Vědomé hluboké dýchání počínající nádechem od pánevního dna, pokračující do stran do břicha přes hrudník až do klíčních kostí, okysličuje celé tělo a pomáhá k celkovému zklidnění, navozuje pocit stability a pohody. Cvičte ve chvílích klidu, abyste na stresové situace byli připravení. Začněte vleže večer před usnutím a ráno po probuzení: zavřete oči a jen sledujte dech a dráhu, kterou v těle vykonává. Meditujte pravidelně a osvojte si pocit, který máte, když se tomuto dechovému cvičení věnujete. Navoďte si jej ve vypjatých chvílích: zavřete oči a zaměřte se na dech: sledujte, jak od pánevního dna rozvíjí a otevírá celé tělo jako květ lotosu.

Pozorujte, kdy, jak a kde se vztek projevuje
Pokud se chceme nějaké negativní emoce zbavit, je nutné vypozorovat, jak se projevuje a kdy přichází. Sledujte sami sebe v situacích, které vás nějakým způsobem rozrušují a zkoumejte, jak se v nich cítíte. Vztek se může začínat projevovat lechtáním v oblasti pupíku, strach mrazením v zádech, obava bušením srdce a slabostí v nohou… Vypozorujte si, jaké situace ve vás podobné emoce vyvolávají a naučte se je zarazit ještě dříve, než se projeví. Například: čekáte ve frontě už dost dlouho na to, abyste přišli na řadu, jenže paní před vámi si začne povídat s prodavačem. Cítíte narůstající vztek a… Zavřete oči, zaměřte pozornost na dech a vnímejte, jak od pánevního dna rozevírá tělo jako lotos. Nepřišli jste už náhodou na řadu?

Přemýšlejte, co můžete změnit
Až příliš často z vlastního rozčarování viníme okolí. To je v celé věci ale většinou nevinně. Je ale jednoduché vlastní pochybení, obavy a strachy svést na někoho jiného nebo na něco abstraktního (třeba na počasí nebo zpožděný vlak). Vztekání se a prskání kolem nám však v ničem nepomůže, maximálně si navíc rozhodíme jinak dobré vztahy s těmi, kteří jsou třeba nešťastnou náhodou poblíž. Takže se naučme některé věci zkrátka přijmout tak, jak jsou, a neplýtvat cennou energií na to, že budeme žehrat na něco, co nelze změnit. Místo toho, abychom přemýšleli, co změnit na světě, abychom byli spokojení, se zamysleme nad tím, co můžeme ZMĚNIT my. Často stačí drobná změna v myšlení a okolnosti se vyjeví ve zcela jiném světle. Například: Venku prší a my máme zkažený celý den. Zamysleme se, co můžeme udělat pro to, abychom se cítili lépe. I s deštníkem se přeci dá docela pěkně procházet venku! Déšť nezastavíme, ale po deštníku stačí sáhnout. Tuto filozofii lze aplikovat na většinu životních situací.

Neberte věci osobně
Něčí nepříjemná narážka dokáže často pořádně zkazit náladu. Jenže když si budeme na sebe vztahovat všechno, co kdo kdy řekne, velice brzy pravděpodobně přijdeme o psychické zdraví. Skutečně si o sobě myslíme, že jsme středem vesmíru a že cokoliv kdo míní, míní na nás a na naši osobu? Důležití samozřejmě jsme, ale jistě ne až tak moc – to pouze na odlehčení. Ale skutečně: filozofii z předchozího bodu se pokusme aplikovat i na situaci, kdy nás do běla rozpálí něčí třeba i nevinná poznámka. Jak si dovoluje něco takového říci? Kdo si myslí, že je? Vždyť tomu vůbec nerozumí… Než dáme volný průchod hněvu, vžijme se do kůže druhého člověka a představme si, jak by nám bylo na jeho místě. Může mít jen špatný den a danou poznámku vlastně vůbec nemusel myslet na naši adresu. V takovém případě je zbytečné se rozčilovat a dohadovat. Nebo to může být opravdu „blbec“, který je přesvědčen o vlastní dokonalosti, a kterého potěší, když nás zasáhne na citlivém místě. Chceme takovému „blbci“ udělat radost tím, že vylítneme jako čertík z krabičky? Rozhodně ne. Proto se opět zeptejme: Co můžeme udělat, abychom se cítili lépe? Zavřít oči, zhluboka se nadechnout a potom… To se ukáže. Představme si, že se na sebe díváme z velké výšky a pouze vidíme, co se děje, ale osobně se nás to nedotýká. Když se na celou situaci podíváme takto objektivně, mnohdy ji pochopíme zcela jinak. Pokusme se nehodnotit, jen pozorovat. Aplikací tohoto přístupu si ušetříme spoustu zbytečných starostí.

Projděte si další články

← Hledáme nové externí spolupracovníky pro Vitalweb.cz

Nápoje plné vitamínů na posílení imunity →

Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho s přáteli! A přidejte si nás na seznam.cz!

Také by Vás mohlo zajímat

Jak si po létě co nejdéle udržet opálenou pokožku

Opálili jste se letos o prázdninách a chtěli byste si krásnou snědou pleť udržet co nejdéle i na podzim? Nebo se teprve na dovolenou ještě chystáte? Zde je několik jednoduchých tipů, díky nimž budete moci...

Čtěte dál