S nastupujícím podzimem každoročně stoupá i počet nachlazení, viróz, chřipek a dalších virových i bakteriálních infekcí. Letos na nás navíc v ovzduší číhá i nový typ koronaviru. Lepší než řešit požár poté, co je zažehnut, je nedat mu vůbec prostor ke vzplanutí. S tím může pomoci vhodně sestavený jídelníček.
Strava je mocná čarodějka a stále více vědců se přiklání k názoru, že v souvislosti s naším zdravím může mnohé ovlivnit. K takovým odborníkům patří i RNDr. Michaela Bebová, doktorka biochemie a odbornice na výživu. Ta tvrdí, že pokud s nástupem podzimu sladíme stravu, můžeme se vyhnout celé řade onemocnění a doslova si otužit imunitu. Po jakých potravinách či doplňcích stravy je dobré sáhnout? Jak s imunitou souvisí stres? A proč vlastně upravovat stravu podle ročních období? Odpovědi najdete v následujícím rozhovoru.
Je známo, že na podzim se rozšiřují různé virové a bakteriální infekce. S čím to souvisí?
Souvisí to s celkovou vyšší vlhkostí, nižší teplotou ale také se stoupající tendencí lidí se více zdržovat v uzavřených prostorách. Lidé v chmurném počasí snadněji nastydnou nebo ofouknou. Roli hrají ale i mnohem zajímavější faktory: vědci třeba mají i teorii, že v tom hrají roli také naše geny – na podzim a v zimě máme jinak aktivní geny spojené s imunitou. Další důvod je například i změna našeho jídelníčku – jíme méně vitamínů, a pak samozřejmě stále omílaný vitamín D, jehož hladiny se nám, pokud nesuplementujeme, v zimních měsících snižují.
Na podzim se tedy mění počasí: vlhkost stoupá, teploty klesají. V souvislosti s tím by se měla podle období měnit i skladba jídelníčku. Proč je vlastně dobré jídelníček upravovat podle aktuální sezóny?
Asi nejvýraznější vliv z přírody, který pociťujeme, je teplota. Venkovní teploty jsou buď zahřívající nebo ochlazující a tomu bychom tedy měli uzpůsobit i jídelníček – zatímco v létě se soustředíme na čerstvé a chladivé potraviny, s nastupujícím podzimem a samozřejmě v zimě bychom měli do jídelníčku zařadit více zemitějších, teplých jídel, které podpoří celkovou termoregulaci těla.
V čem se strava vhodná na podzim nejvíce liší od té, která je naopak prospěšná v létě?
Zatímco v létě jsou přirozené okurky, maliny, meruňky či rajčata, s podzimem přichází spíše čas zeleniny kořenové a podzimního ovoce jako jsou jablka, hrušky a švestky. Hlavní rozdíl je tedy v dostupných plodinách, které u nás přirozeně rostou. Druhý nejvýznamnější rozdíl je pak v povaze jídla: měníme studené a syrové za tepelně upravené a hřejivé. Sezónní stravování je pro tělo prospěšnější než se zuby nehty snažit do sebe v zimě nacpat chladivý šopský salát z okurek, rajčat a papriky jen proto, že je to přece „zdravý salát“.
Kromě vlhkosti a nízkých teplot imunitu podkopává i stres, a nejen na podzim. Jak ji vlastně narušuje?
Chronický stres a obecně stresové hormony, hlavně kortizol, působí imunosupresivně. To znamená, že potlačují imunitu. Kortizol říká naší imunitě: teď nejsi tak důležitá, teď musím řešit to, jestli uteču před nebezpečím. Jenže to nebezpečí je jen náš přeplněný to-do list, naštvaný šéf nebo nějaká malichernost či problémy, které musím dlouhodobě řešit. Je to tedy něco, co je v malé míře nakopávající, ale v chronickém trvání to významně podkopává celý organismus.
A mohou s tím pomoci nějaké přírodní produkty?
Podpořit imunitu a celkovou odolnost organismu proti stresu skvěle dokáží adaptogenní byliny/rostliny – jednoduše řečeno adaptogeny. Adaptogeny obecně pomáhají organismu vyrovnat se se stresory, a pomáhají udržovat jeho optimální vnitřní prostředí. Vyrovnávají hladinu hormonů adrenalinu a kortizolu, čímž zároveň posilují imunitní systém a zvyšují celkovou odolnost vůči škodlivým vlivům. Normalizují hladinu krevního cukru a tlaku a hovoří se o nich také ve spojitosti s protirakovinným působením. Mezi nejznámější adaptogeny patří ženšen, maca neboli peruánský ženšen, klanopraška čínská nebo ashwagandha známá jako indický ženšen.
Zůstaňme už u konkrétních potravin: na podzim se ochlazuje, proto se potřebujeme zejména zahřát. S tím pomáhá třeba zázvor. Je právě on ideální podzimní plodinou? Jaké další benefity přináší?
Zázvor je velmi oblíbený přírodní pomocník při různých nachlazeních a obecně pro podporu imunity. Kromě toho v mírném množství podporuje trávení a také pomáhá při nevolnostech. Zázvor je stejně jako chilli papričky velmi zahřívající, takže podporuje pocení a spolu s protizánětlivými účinky patří opravdu mezi nejlepší přírodní pomocníky v boji proti nejrůznějším podzimním neduhům.
Potravin, které zahřívají, je ale více. Které se vyplatí kromě zázvoru na podzim zařadit a proč?
Mezi zahřívající potraviny patří jednak potraviny, do kterých bychom to na první pohled neřekli – například pohanka nebo kozí sýr, ale také řada koření – třeba skořice, chilli nebo hřebíček. Podzim je také sezónou zvěřiny, kterou já osobně mám velmi ráda. Zvěřina je maso zahřívající, v kombinaci s kořenovou zeleninou a kořením jako je třeba tymián, skořice nebo rozmarýn pak tvoří opravdu velmi lahodné pokrmy. Každý si může sám na sobě vyzkoušet, jak na něj úprava jídelníčku působí.
A potom tu máme rostlinná antibiotika. Jedním z nejsilnějších je česnek. Měli bychom ho proto na podzim zařadit? A v jaké formě? Jaké další potraviny mohou mít podobné účinky?
Česnek je báječná věc, ale pro mnohé lidi je jeho konzumace prostě nemožná. Jeden stroužek česneku denně opravdu dokáže hodně, ne každý ho ale bez následků zkonzumuje. Ideální je samozřejmě česnek český, čerstvý. Pokud česnek z důvodu špatného trávení nemůžeme, můžeme sáhnout po celé řadě dalších pomocníků z nichž stojí určitě za zmínku kurkuma, která je také silně protizánětlivá, nebo můžeme zvolit takzvaný černý česnek, to je takový trochu hit posledních let. Černý česnek vzniká po procesu zrání při vysoké teplotě a vlhkosti. Tím dostává mnohem jemnější chuť, ztrácí charakteristickou štiplavost, takže ho sní každý, ale získává i větší nutriční potenciál.
Na podzim se také hojně doporučuje kořenová zelenina. Jaké má její konzumace výhody?
Kořenová zelenina je velmi univerzální, výživná a obsahuje širokou škálu vitamínů a minerálních látek. Do této skupiny patří mnoho druhů zeleniny – ředkev, ředkvičky, mrkev nebo celer, ale i méně známé druhy jako je tuřín nebo pastiňák. Má velký význam historický, protože se na našem území vždy pěstovala ve velké míře – její přínosy jsou tedy také v tom, že je pro nás přirozená, pěstuje se u nás, a proto je také velmi dobře dostupná.
Rozhovor s biochemičkou: Období po koronaviru – jak o sebe pečovat, aby se nám nemoci vyhýbaly?
Doporučila bys v podzimním období užívat nějaké doplňky stravy?
Jednoznačně ano. Vhodně vybrané, kvalitní doplňky stravy mohou výrazně pomoci ustát podzimní i zimní ataky nejrůznějších onemocnění.
Měla bys nějaké konkrétní tipy?
Na podporu imunity jsou výborné betaglukany, které se v těle chovají jako imunostimulanty. Jsem jednoznačně pro zařazení omega-3 mastných kyselin a také vitamínu D. Nebála bych se ani výběru nějakého bylinného preparátu či extraktu, který může podpořit zdraví dýchacích cest.
Pokud vím, že můj podzim bude hodně o stresu, podpořila bych organismus jednoznačně nějakým adaptogenem. Například ženšenem, o kterém jsem mluvila před chvílí.
A co neustále a všude zmiňovaný vitamin C?
Ten právě neuvádím záměrně. Podle mě je jeho přínos až moc přeceňovaný a nemyslím si, že by měl být neustále vyčleňován jako ten hlavní podpůrný prostředek pro naši imunitu. Vitamín C je samozřejmě pro imunitu důležitý, je ale potřeba zaměřit pozornost i jinam.
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Vysoká hladina homocysteinu v krevních testech: Co to znamená a jaká jsou rizika?
Vysoká hladina homocysteinu je často opomíjeným, ale významným faktorem ovlivňujícím zdraví srdce a cév. Homocystein, látka vznikající jako meziprodukt metabolismu aminokyseliny methioninu, může při zvýšené...
Čtěte dál
Hrušky v kuchyni – podzimní inpirace nasladko i naslano
Víno, mošt, burčák nebo ocet – jaký požitek nám přinášejí nápoje z hroznů?
Dýňová semínka: Výborné pro imunitu, krásu i mužské zdraví
Kysané zelí – domácí je nejkvalitnější a jeho výroba je jednoduchá
Jak si po létě co nejdéle udržet opálenou pokožku
Změny počasí a jejich souvislost s migrénou
Kurkuma, koření s věhlasnými účinky. Kdy si ale na její užívání dát pozor?
Šípek – jak ho zpracovávat, a přitom v něm uchovat co nejvíce vitamínů?
Psychosomatika – když jsou výsledky v pořádku, ale vy víte, že je něco špatně
