Možná, že ho vídáte v obchodě či na trhu, ale zatím kolem něj jen nedůvěřivě procházíte. Nejspíš jste už někde četli, že chřest je vyhledávanou lahůdkou a navíc je mimořádně zdravý. Jenže nevíte, co si s ním v kuchyni počít, neznáte jeho chuť, a tak se zrovna nehrnete k tomu odnést si jej k pokladně. Co o chřestu potřebujete vědět, abyste mu dali šanci?
Pro své mimořádné vlastnosti byly pazochy chřestu uznávány již ve starověkém Egyptě, kde jej lidé využívali před dlouhými 2500 lety př.n.l. Do Evropy putoval chřest z Egypta nejprve přes Francii, kde začal první chřestové plantáže zakládat panovník známý jako Král Slunce – Ludvík XIV. Do našich končin se pazochy dostaly až na přelomu 18. a 19. století. Sezóna chřestu trvá zhruba od dubna do června.
Tři druhy šparglu: Nejlahodnější je ten bílý
Možná trochu toporně znějící slovo „pazochy“ je správným názvem pro chřestové oddenky, které utvářejí jeho výjimečnou podobu. Sám chřest má ještě druhý název, který se svou krkolomností blíží pojmenování oddenků – říká se mu špargl a není jen jeden, vyskytuje se ve třech druzích. Bílý je ze všech nejlahodnější a velmi jemný, daní za to je ovšem náročnější pěstování. Zelený špargl je tužší, více blanitý a chuťově výraznější, při pěstování nevyžaduje nějaké speciální podmínky. Poslední fialový chřest se chutí podobá bílému, je ale poměrně vzácný.
Jaké významné živiny chřest nabízí
Ať už ale bílý, zelený nebo fialový, za všech okolností se chřest pyšní mimořádným nutričním profilem. Vedle velkého množství vody dodá kyselinu listovou a řadu různých bioaktivních látek. Jedná se zejména o antioxidačně působící rostlinné steroly podílející se na snižování cholesterolu v krvi nebo o rutin posilující zdraví cév. Jsou tu ale i rozdíly mezi jednotlivými druhy – bílý prý působí jako afrodiziakum a zelený jako jediný ze všech tří nabízí obsah vitaminu C, důležitého vitamínu pro naši imunitu.
Jak s ním nakládat v kuchyni
V první řadě byste špargl, který přinesete z obchodu nebo trhu, měli důkladně očistit a okrájet konce. Bílý chřest je nutné oloupat, u zeleného to závisí na čerstvosti a stupni dřevnatosti. Aby si tato výjimečná zelenina zachovala co nejvíce ze svého nutričního bohatství, je nejlepší zvolit přípravu známou jako blanšírování. V překladu to znamená, že plod krátce spaříte (položíte do horké vody) a následně jej ochladíte. Takto připravený chřest si dobře rozumí s česnekem a různými krémovými a sýrovými omáčkami, na talíři jej ale můžete i jen přelít máslem nebo posypat sýrem a podávat například s vařeným bramborem. Skvěle ale chutná i v polévce nebo zapékaný.
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Moderní zavařování – zkuste to letos jinak a snadněji!
Bohatá zásoba domácích zavařenin je obvykle chloubou každé hospodyně. Ať už se rozhodnete zavařit první letní úrodu nebo guláš, co zbyl od oběda, je dobré vědět, jak si tuhle práci usnadnit. Co je vlastně...
Čtěte dál