Chřestová sezóna trvá přibližně od poloviny dubna a končí v červnu. Většinu si zvládneme vypěstovat v České republice, takže nejen, že je to zelenina plná vitamínů a minerálů, která snižuje riziko rakoviny, navíc její pěstování nezatěžuje životní prostředí. Vyberte si bílý, zelený nebo nepříliš známý fialový. Který je váš favorit?
Barva podle způsobu pěstování
Bílý chřest se pěstuje v naprosté tmě pod fólií. Díky tomu jsou stonky šťavnatější a jemnější oproti zelenému nebo fialovému chřestu. Nevýhodou jsou tuhé slupky, které se musí oloupat. Je vhodné ho tepelně upravit, například do polévky nebo na páře. Při sklizni se odřezává speciálním nožem pod zemí. Na studenou kuchyni se dokonale hodí chřest zelený. Je chuťově výraznější a má slabší slupku, kterou není třeba loupat. Ovšem záleží na čerstvosti, takže nejjednodušší bude chřest ochutnat. Hodí se třeba do salátu nakrájený na drobná kolečka. Specialitou je chřest fialový. Ten není v české kuchyni tolik známý a v supermarketu ho pravděpodobně nenajdeme. Chuťově je hodně podobný bílému chřestu, ale nemá tak pevnou slupku.
Po nákupu hned zpracujeme
Pro chuť chřestu je zásadní čas od sklizně. Nejlépe bude chutnat, když ho zpracujeme ještě týž den, kdy byl sklizený. Nepoužívají se žádné postřiky, ani jiné konzervační látky, proto jde doslova o hodiny. Od druhého dne začínají stonky dřevnatět a chuťově už chřest není tak sladký a šťavnatý. Čerstvost chřestu v obchodě jednoduše ověříme. Pokud není možné stonky ohnout, bez obav je můžeme přidat do košíku. Doma je skladujeme jen nezbytně dlouhou dobu. Starší chřest je možné na hodinu namočit do sladké vody. Částečně tak obnoví svoje vlastnosti.
Jednoduchá a rychlá příprava
Před zpracováním je potřeba chřest očistit, okrájet tuhé konce a v případě bílého také zbavit slupky. Babské rady říkají, že pokud stonek zlomíme, přeruší se v místě, kde začíná být zdřevnatělý. To ale vždy neplatí a vede to ke zbytečnému plýtvání. Lepší je odkrojit přibližně 2 centimetry a potom ochutnat. To samé v případě zeleného chřestu, u kterého je někdy potřeba slupku oloupat, jindy je to zbytečné. Nejšetrnější zpracování chřestu je blanšírování. Stonky si uchovají svoje vlastnosti, neztratí prakticky žádné živiny a chutnají prostě dokonale. Pokud se ovšem rozhodneme pro vaření ve vodě nebo na páře, přidáváme hlavičky až nakonec. Jsou velmi křehké a obzvlášť u zeleného chřestu by se po pár minutách začaly rozpadat a ztratily by chuť.
TIP
Ze zdřevnatělých stonků, které by se vyhodily, můžeme připravit čaj. Stačí konce pokrájet, zalít vodou a nechat přibližně 10 minut louhovat.
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Leden jako měsíc rostlinné stravy – odlehčená strava přináší bonusy, ale i rizika
Veganství je poměrně třaskavé téma, na kterém se pravidelně objevují nemalé třenice mezi jeho zastánci a těmi, kdo si rádi dají dobrý steak. Existuje nespočet vtipů o veganech, diskutuje se v rámci environmentálních...
Čtěte dál
Dýňová semínka: Výborné pro imunitu, krásu i mužské zdraví
Krém z lískových oříšků: jak vybrat, aby byl chutný, ale i zdravý?
Výživa seniorů pro podporu vitality – jak se poprat se ztrátou svalové hmoty a změnou metabolismu?
Stravovací návyky – jak změnit roky zažitý jídelníček?
Jak by mělo vypadat správné sezónní stravování? Nejenom potraviny, ale i úprava je důležitá
Těstovinové saláty – jak na chutné a zároveň vyvážené kombinace
Strava okolo tréninku: co jíst před tréninkem a co je naopak vhodné zařadit až po něm?
Pažitka – na jakém místě ji pěstovat a jak si ji uchovat co nejdéle k využití v kuchyni?
Potraviny, které přirozeně obsahují hodně bílkovin
Rostlinné mlsání – tipy na doma, do práce nebo na výlety
Cardio vs. silový trénink aneb co je při hubnutí účinnější – 3. díl
