Feratty: sportovní turistika, které propadnete!

Feratty: sportovní turistika, které propadnete!

Svoboda, volnost. Hory mají něco do sebe. Jsou monumentální, jsou děsivé, přitahují nespoutaností a samozřejmostí, s níž tu stojí již od nepaměti. Horolezci musí mít pořádnou kuráž, když se rozhodnout pokořit jejich vrcholky s minimálním zajištěním. Jedná se o sport, který není pro každého. Zato ferraty jsou přístupné všem, kteří mají zdravé sebevědomí, kondici a chuť vyzkoušet něco, na co se nezapomíná.

Via ferrata neboli zajištěná cesta. V Rakousku nese označení Klettersteig. Ať už jim říkáte, jak chcete, jedná se o úžasný způsob, jak se dostat na horské vršky relativně bezpečnou a nenáročnou cestou. V porovnání s horolezectvím rozhodně. Zdolávání ferrat (budeme jim říkat takto) je jakousi kombinací sportu a turistiky, která si v posledních letech získává stále více příznivců. A ne neopodstatněně! Vždyť kdo by se nechtěl podívat tam, kam se běžnou chůzi nedostane, a kdo by nechtěl zažít tu radost z překonání sebe sama, která se nutně dostaví bezprostředně poté, co vystoupáte do cíle. A k tomu ta úžasná panoramata!

Bývalé vojenské cesty jsou staré až 150 let
Máte rádi sport, dobrodružství a trochu toho adrenalinu? Pak jsou ferraty pro vás jako dělané. Nejčastěji se za nimi jezdí do Rakouska, dobře na tom je ale také Itálie, Slovinsko, nebo dokonce i Švýcarsko. Tyto zajištěné cesty dnes slouží ke sportovnímu vyžití, velká část z nich ale dříve (před 150 lety!) zajišťovala vojákům přístup k těžko dostupným horským stanovištím. To, co je pro nás dnes zábava, byla pro ně tehdy nutnost. Na rozdíl od nich si současní návštěvníci hor mohou dokonce v závislosti na své kondici a preferencích vybrat náročnost trasy, po níž se pustí.

Široká škála stupňů obtížnosti, z níž si vybere každý
Nejklasičtější verze ferraty označuje stupněm obtížnosti od A až po E. Cesty všech typů jsou zajištěny ocelovými lany, železnými stupačkami, kramlemi, kolíky, žebříky a dalšími pomůckami. Jejich úkolem je usnadnit, nebo naopak ztížit putování skalním terénem. Zkušenější ferraťáci se snaží užívat jich, pokud možno, co nejméně a využívat k lezení především to, co nabízí sama příroda. Cílem je přiblížit se autentickému prožitku skutečného horolezectví a zároveň získat zručnost, která se může v náročných úsecích hodit. Některé ferraty totiž sestávají z náročných a méně náročných úseků – kupříkladu cesta jako celek je označena stupněm A, ale nachází se na ní úseky C i D. Veškeré plánky a informace o cestách naleznete buď na internetu, nebo v příručkách či knihách, které jsou běžně dostupné k zakoupení.

Důležitost správného vybavení
Pokud se rozhodnete vyzkoušet lezení po zajištěných horských cestách zvaných ferraty, měli byste si nejprve pořídit odpovídající vybavení. To si je možno v některých specializovaných provozovnách i půjčit, v některých střediscích vám jej zapůjčí i na místě a k tomu přihodí i instruktora, který s vámi proleze první snadnou ferratu, aby vás následně zanechal svému vlastnímu osudu u další cesty. Základem výbavy je sedák opatřený tzv. párákem, který v případě pádu funguje jako brzda. Sedák je opatřen dvěma pružnými gumovými popruhy zakončenými skobami, jež přicvakáváte na jistící ocelové lano. To se, když se vám potí ruce, může pořádně klouzat a rozdírat pokožku rukou. To potom znesnadňuje pevnost úchopu, což může být nebezpečné. Proto je dobré pořídit si pár rukavic, bohatě postačí nějaké obyčejné pracovní. Ve výbavě na ferraty také nesmí chybět pořádná helma chránící hlavu a boty, ideálně kotníčkové, které nekloužou a fixují nohu ve stabilní poloze.

Nebojte se a doplňujte energii
A nakonec nezapomeňte na to, že všechno je o hlavě. Ačkoliv budete mít skvělou výbavu a perfektně nastudovanou teorii, tam nahoře, daleko od všeho v samém srdci nespoutané divoké přírody, se může stát, že zazmatkujete. Podíváte se dolů a polekáte se. V takových případech se vyplácí jógová praxe – obrátit pozornost k dechu, tím se uklidnit a začít racionálně uvažovat. Nic není tak hrozné, jak se zdá. A pokud budete mít za sebou parťáka, který ve správné chvíli dokáže podržet (myslíme slovně, protože kdybyste na něj spadli, asi by vám moc nepoděkoval), máte jistotu, že vše je tak, jak má být a že to dobře dopadne. Kromě něj mějte vždy po ruce také dostatek vody a energie v podobě nějaké tyčinky, ovoce či energetického gelu nebo tablety. Ačkoliv hlavní síla vychází zevnitř, i tělo potřebuje doplňovat palivo, aby vás vytáhlo až na vrchol. Hlad a žízeň oslabují. A kdo se chce dostat na vrchol, musí být silný po všech stránkách – jak vnitřně, tak i fyzicky.

Otevřít galerii

Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho s přáteli! A přidejte si nás na seznam.cz!