Běhání je jedním z mála sportů, ne-li snad jediným, k němuž nepotřebujete vůbec žádné pomůcky. Stačí oblečení, boty a chuť a vůle udělat pro sebe něco dobrého. Máte-li toto, můžete směle začít. Nic dalšího není třeba.
Často se říká, že byste měli chodit běhat do lesa nebo kamkoliv do přírody, abyste zmírnili nárazy poškozující klouby během na tvrdém povrchu, kterým je asfalt či beton, jež potkáme ve většině městských prostředí. To je určitě pravda. Ale ne každý má možnost vyjít za dům a rozběhnout se přímo do srdce přírody. V takových případech si myslím, že je lepší investovat do kvalitní obuvi a běhat zkrátka tam, kam se v rámci svého bydliště bezproblémově dostanete.
Běh je totiž krásně nekomplikovaný. Tak proč si tuto jednoduchost ničit vymýšlením překážek, proč to a to nejde? Víte, co se říká – kdo chce, činí se, kdo nechce, hledá důvody, proč to nejde. A u běhu to platí dvojnásob. Z čehož ostatně vyplývá první benefit, který přináší mysli a duši. Pojďme se na něj podívat a přidat hned další dva.
1. Běh nás nutí překonávat sebe sama
S touto teorií, jen ne u běhu, ale u horolezectví, přišel už slavný židovský psychiatr Viktor Emanuel Frankl, který na základě zkušenosti holokaustu vymyslel třetí psychoanalytickou školu (po Adlerovi a Froydovi) – logoterapii. Frankl byl kromě toho aktivním horolezcem a říkal, že hory jej nutí překonávat sebe sama. V tomto smyslu není horolezci největším soupeřem hora, ale strach, který má z jejího zdolávání. Podle Frankla tedy slovní spojení, které se často v horolezectví užívá v souvislosti se zdoláním vrcholu, „pokořil“ nebo „porazil“ ten a ten vrchol, není zcela odpovídající. Horolezec totiž nebojuje s horou, ale sám se sebou. O to větší má potom radost z vítězství, protože to znamená, že překonal sám sebe a dokázal něco, čemu by nevěřil, že kdy svede. Stejné je to i s během. Určitě se vám pokaždé nechce a musíte se vyloženě přemlouvat, abyste vstali o něco dříve, nebo zvedli zadek z pohodlného gauče a vydali se ven. Jakou ale potom máte radost, že jste se donutili vyjít z lenivé letargie a rozpohybovali se k činnosti zušlechťující ducha i tělo! A potom ta radost a klid, když doběhnete a začnete se protahovat. V tu chvíli si říkáte, že příště to určitě bude lepší, že příště se vám určitě bude chtít… Nebude. Ale už víte, že to zvládnete překonat. A že když to uděláte, bude to stát za to.
2. Běh dává životu řád
Každý je zvyklý na nějaký denní režim. A chcete-li se pravidelně hýbat, musíte tomu tento režim uzpůsobit. Výhodou běhu je, že často stačí půl hodinka, abyste se pořádně zpotili a dostali ze sebe maximum. Když chcete jít na kolo nebo na kolečkové brusle, potřebujete minimálně hodinu času. Ne tak u běhu. A když se rozhodnete, že si alespoň 3× týdně půjdete zaběhat, naučíte se hospodařit s časem a plánovat dopředu. Což se odrazí ve všech aspektech a oblastech života.
3. Běh učí poslouchat tělo
U běhu jste sami sobě trenérem. Koučem. To má své výhody i nevýhody. Podle mého názoru ty první převažují. Když si jdete zacvičit někam na lekci a lektor neodhadne vaše dispozice a očekávání, nebudete se bavit a vyvíjené úsilí zřejmě ani nesplní svůj účel. Na jednu stranu máte luxus, že vám někdo předloží již sestavený trénink a vy jej pouze „zkonzumujete“. Co když vám ale nesedne?Zato u běhu rozhodujete sami za sebe. A učíte se metodou pokus-omyl. Když tempo přepálíte, budete zhyndrovaní a nebudete moct dál. Takže si to budete pro příště pamatovat a trochu zvolníte, než naberete kondici na rychlejší sprinty. A potom jednou budete mít tolik energie, že trasu, kterou běháváte za půl hodinky, zvládnete za 25 minut. Paráda! Příště to třeba bude ještě lepší. Anebo ne. Protože za sebou budete mít den blbec a budete unavení fyzicky i vnitřně. Takže zase zpomalíte.
Víte, kam tím mířím? Běh si můžete uzpůsobit podle toho, jak se zrovna cítíte. Učí vás poslouchat sebe sama a reagovat na impulsy, které z těla přicházejí. Žádný den není stejný. A tak ani žádný běh. Ale v tom tkví přeci kouzlo neopakovatelné přítomnosti! A běh nám dává jemnost jej pocítit.
To, že běh prospívá tělu, protože zvyšuje kondici a posiluje svaly celého těla, ví snad každý a také se o tom často píše. Já jsem dnes ale chtěla zviditelnit takové aspekty běhu, které nás posilují nejen zvenčí, ale i zevnitř. U mě osobně jsou mimo jiné důvodem, který mne u běhu drží a přiměje mne k tomu, se donutit jít do toho, i když se mi momentálně opravdu nechce.
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Strašák cholesterol: Jak přirozeně snížit vyšší hladinu cholesterolu?
Cholesterol, slovo opředené obavami a mýty. Představme si cholesterol jako dvojsečný meč. Na jedné straně je nezbytný pro správné fungování našeho těla – pomáhá při výrobě hormonů, vitaminu D a je součástí...
Čtěte dál