Vločky jsou základem zdravého stravování. Někomu už možná toto spojení doslova leze na nervy, ale to nic nemění na tom, že jsou cestou k udržení fyzické i psychické pohody. Na trhu je k dostání přibližně 12 druhů vloček a my se dnes podíváme na to, které jsou pro vás nejlepší.
Proč na vločky nezapomínat?
Zařazením vloček do jídelníčku tělu dodáváte kvalitní zdroj bílkovin, nenasycených mastných kyselin, vitamínů a minerálu. Zejména vápníku, železa a lecitinu. Každý druh obsahuje více či méně konkrétních látek. I přesto můžeme s jistotou říct, že všechny jsou cenných zdrojem živin. Ještě než začneme s výčtem jednotlivých druhů, mějte na paměti, že vločky je vhodné připravovat v dopoledních hodinách, ideálně k snídani třeba v podobě kaše. Obsahují totiž značné množství sacharidů, které by mohly nepříznivě ovlivnit třeba kvalitu spánku.
Ovesné vločky neomrzí
Stálicí mezi vločkami jsou bezpochyby ty ovesné. Kaše z nich se dá připravit na sto různých způsobů a nikdy neomrzí. Hodí se nejenom na podzim, třeba v kombinaci se skořicí. Zahřeje a navíc zasytí na celé dopoledne. Obsah železa přítomný v ovesných vločkách je dokonce srovnatelný s masem. Obsahují také hodně bílkovin, vlákniny a aminokyselin, podporují trávení, snižují hladinu cholesterolu a krevního tlaku.
Pohankové jen pro někoho
Vzhledem k obsahu cenných látek a dalším benefitům jsou pohankové vločky ideální pro každého. Nicméně ani proces zpracování neodstraní jedinečnou chuť pohanky, kterou někteří nesnesou. „Babské rady“ praví, že stačí použít výrazné koření, které chuť přebije. Nestačí. Těm, kterým chuť pohanky nevadí, mohou těžit z vysokého obsahu rutinu, který udržuje pružnost cév a tím slouží jako prevence křečových žil.
Ječné pro zdraví orgánů
Ječné vločky nejsou tolik oblíbené, protože se musí vařit delší dobu. Nemají ale tak výraznou chuť, takže když ráno zbyde víc času, směle do nich. Kromě toho, že snižují krevní tlak, podporují také funkci jater a žlučníku. Oblíbené jsou také na slaný způsob, ale i zde platí, že bystě je měli zařazovat v dopoledních hodinách kvůli vysokému obsahu sacharidů.
A ty ostatní…
Vločky se připravují také ze žita, pšenice, včetně špaldy, ze sóji, jáhel nebo rýže. Rýžové se hodí při zažívacích problémech, protože jsou velmi šetrné k žaludku i zažívacímu traktu. Oproti jiným ovšem nemají tak výrazné nutriční hodnoty. To samé platí o jáhlech, ovšem s výjimkou, že obsahují vysoké množství minerálních látek a také více bílkovin.
Sójové vločky sice podporují paměť a snižují riziko srdečních onemocnění, ale v tak malém množství svůj účel nesplní. Pro zařazení sóji do jídelníčku je vhodnější třeba tempeh.
Žitné dodají vlákninu, bílkoviny a zlepšují metabolismus sacharidů. V tomto případě postačí i malé množství.
Pšeničné vločky ale nejsou příliš vyhledávanou potravinou. A to ze stejného důvodu, proč se vyhýbáte pšeničnému pečivu. Jedná se „prázdnou“ surovinu. Zasytí, ale tělu téměř nic nedodají. O něco lépe je na tom odrůda špalda, ale vzhledem k velkému množství druhů vloček jistě vyberete vhodnější.
Nejlepší je směs!
Abyste tělu dodali všechno, co vločky obsahují, je nejlepší jednotlivé druhy smíchat. Hlavně ovesné, jáhlové, pokud je snesete, tak pohankové a chybět by neměly ani žitné. Ječné do směsi kvůli delšímu vaření raději nepřidávejte a jednou týdně si pro ně vyhraďte čas.
Kromě kaší nebo doplňku do jogurtu můžete z vloček připravit i mouku, kterou používejte při pečení. Ovšem je zde potřeba myslet na chybějící lepek a nahradit ho třeba kukuřičným škrobem.
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Dýňová semínka: Výborné pro imunitu, krásu i mužské zdraví
Sezóna dýní je ideální pro ochutnání oblíbeného dýňového latté, uvaření výživné polévky, která zahřeje i upečení dýňového koláče. Ale také pro bližší seznámení se s dýňovými semínky nebo lahodným, po oříškách...
Čtěte dál