Veronika Matoušová
07. 10. 2020 | 07:20

Už několik let je na černé listině potravin lepek. Právě ten nám údajně velmi škodí a způsobuje řadu potíží a onemocnění. Dříve takové názory kolovaly třeba o vejcích, nebo o másle. Dnes jsou opět hojně propagovány a dle odborných názorů nejde o nezdravé potraviny, ba naopak. Bude to stejné i v případě lepku?

S ním to bude asi o něco složitější. Lepek se totiž na rozdíl od vajec nemůže pyšnit kdovíjakou výživovou hodnotou, ani extra významným obsahem živin. Jedná se o směs bílkovin gliadinu a gluteninu, které se nachází v pšenici, ječmenu a žitu. Lepek obsahuje také oves, v tomto případě se ale bílkovina nazývá avenin. Mouka s obsahem lepku umožňuje nakynutí těsta, spojení všech složek, zajistí kyprost a vláčnost. Právě díky lepku si můžete pochutnat na skvělém těstu na pizzu nebo na krásně nadýchané bábovce. Zdá se tedy, že má lepek celkem důležitou funkci. Jaký to ale má dopad na naše trávení, potažmo zdraví?

Problém přešlechtěného obilí
V první řadě je nutné zmínit, že lepek jako takový lidem neškodí. Problém je v tom, že je ho v našem současném jídelníčku víc, než je zdrávo. Produkce bílé mouky za poslední desítky let mnohonásobně vzrostla a díky genetické modifikaci je v obilí více lepku, než bývalo. Dokazují to mezinárodní studie, které testovaly desítky odrůd pšenice a zjistily, že lepkové proteiny byly zde obsaženy podstatně více. Jednoznačně z toho vyplývá, že dnešní populace je lepkem (na rozdíl od našich předků) příliš zatížená. Díky tomu také narůstá počet alergií na lepek i intolerance v podobě celiakie.

Vysoké množství lepku = vysoká zátěž pro trávení
Dalším problémem je bezesporu množství přijatých lepkových potravin. Schválně se zkuste zamyslet, kolik lepku za den sníte. Ráno si dáte pečivo, ke svačině tyčinku, k obědu těstoviny, odpoledne dortík nebo sušenku a večer opět pečivo, u telky pak ještě slané tyčinky. To je bohužel klasický model stravování dnešního člověka. Výživa je dnes postavená na chemicky ošetřených a geneticky vyšlechtěných obilovinách. A aby toho nebylo málo, lepek je obsažen skrytě i v potravinách, do kterých byste to zrovna neřekli. Funguje například jako levné pojidlo v uzeninách, mléčných výrobcích a různých hotových pokrmech. Vyskytuje se také třeba v kečupech, konzervách, bonbonech, dochucovadlech, bujonech, v některých lécích a samozřejmě v pivu a dalších obilných nápojích. To už je solidní „lepková“ nálož nemyslíte?

Bezlepková strava není jen o bezlepkovém chlebu. Jak se zorientovat v potravinách?

Trend v bezlepkové dietě
Lepek se tak do našeho těla dostává v mnoha podobách, a ne zrovna v malém množství. Naše tělo na tak vysoký příjem není stavěno. Když k tomu přidáte kvalitu (nebo spíše nekvalitu) obilí, máte zaděláno na slušné zdravotní neduhy. Naše střeva jsou odrazem naší imunity, a pokud je neustále zatěžujeme nevhodnými lepkovými pokrmy, trávení na to zanedlouho může odpovědět různými žaludečními či střevními, ale také třeba kožními onemocněními. Přibývající stres, zvýšený přísun chemikálií v potravinách a spotřeba antibiotik střeva oslabuje o to víc. Společně s lepkem se tak jedná o velmi nebezpečný koktejl pro trávení.

Není divu, že bezlepková dieta je v posledních letech velice oblíbená i u těch, kteří ji nemají ze zdravotních důvodů nařízenou. Přísahá na ni dokonce několik známých osobností. Argumentují lepším trávením, přísunem energie, zhubnutím a v neposlední řadě dostupností bezlepkových variant pokrmů. Ano, dnešní trh nabízí velký výběr různých bezlepkových potravin a dá se i s touto dietou jíst plnohodnotně, ovšem musí se to umět a není snadné poskládat si každodenní jídelníček tak, aby vaše tělo nebylo v deficitu.

Snižte příjem lepku a hledejte kvalitu
Bohužel však není zrovna dvakrát rozumné vzdát se úplně všech lepkových potravin a nápojů jen kvůli módě nebo nějakému dočasnému postoji. Pokud nemáte diagnostikovanou žádnou nemoc, kterou způsobuje lepek, ani vám lepek nedělá nijak špatně, neměli byste ho úplně vynechávat ze svého jídelníčku. Důležité je pouze hledat správné kvalitní zdroje lepku a hlídat si množství denního příjmu.

Například jedna až dvě porce lepkové potraviny denně úplně stačí. Vybírejte si spíše mouku špaldovou, ideálně žitnou, celozrnnou, zkuste také ovesné vločky, a nejlépe v bio kvalitě. Dodají vašemu tělu spoustu vlákniny a zasytí vás na delší dobu. Skvělého výsledku dosáhnete, když budete každý den mít jídelníček poskládaný jak z lepkových, tak z bezlepkových obilovin (a výrobků z nich). Čtěte také pozorně etikety různých sýrů, jogurtů nebo uzenin. V těch kvalitních nemá lepek co dělat.

Pokud ale cítíte, že vám lepek nedělá úplně dobře, přestože vám nebyla stanovena žádná diagnóza, může se jednat o přecitlivost či mírnou alergii. V tom případě zkuste příjem lepku minimalizovat. Lepek totiž zatěžuje tenké střevo, nepříznivě ovlivňuje vstřebávání živin a jejich rozklad. Takto citlivý jedinec pak nezvládá dobře metabolizovat stravu, kterou přijímá a dochází k deficitu důležitých látek pro tělo.

Jak tedy naložit s problematikou lepku v dnešní době plné různých informací a názorů? Jděte na to selským rozumem, jezte zkrátka jen to, co vám dělá dobře, hlídejte si množství i kvalitu potravin s lepkem a nevyhýbejte se jakékoliv potravině jen proto, že je to momentálně hit. Hlavní je, jak se cítíte vy a zda to pro vás nebude mít zdravotní následky. A pokud cítíte, že by lepek mohl stát za vašimi vleklými zdravotními potížemi, určitě na nic nečekejte a řešte to s vaším lékařem.

Příznaky celiakie, které byste neměli přehlížet

Projděte si další články

← Hledáme nové externí spolupracovníky pro Vitalweb.cz

Nová studie ukazuje, že vitamin C by mohl být klíčem k udržení svalové hmoty ve stáří →

Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho s přáteli! A přidejte si nás na seznam.cz!

Také by Vás mohlo zajímat

Dýňová semínka: Výborné pro imunitu, krásu i mužské zdraví

Sezóna dýní je ideální pro ochutnání oblíbeného dýňového latté, uvaření výživné polévky, která zahřeje i upečení dýňového koláče. Ale také pro bližší seznámení se s dýňovými semínky nebo lahodným, po oříškách...

Čtěte dál